Registrace do OCRegistrace do OC PřihlášeníPřihlášení

RECENZE : Octavia I 1.9 TDi 81 kW Laurin a Klement

 

Značka: Škoda
Model: Octavia
Typ: Combi
Bližší označení: Laurin & Klement
Karoserie: kombi
Obsah motoru: 1896
Palivo: nafta
Rok výroby: 2001
Typ řazení: manuální
Najeto km při koupi: 150 000
Najeto km nyní: 170 000
Koupen jako: ojetý
Jak dlouho vůz využívám: 1 rok
Průměrná spotřeba: 5,2 litru
Předchozí vozidlo: Ford Focus
Tento luxusní model první generace Octavie sloužil jako firemní vozidlo mému otci, od kterého jsem ho ojeté odkoupil. Ještě než jsem se stal jeho majitelem, najel jsem v něm téměř 20 tisíc kilometrů a historii auta včetně všech jeho problémů znám velmi dobře.

Model, výbava, zpracování
Škoda Octavia Combi verze Laurin a Klement suplovala ještě v roce 2001 reprezentativní automobil, který v tehdejším výrobním portfoliu Škody chyběl. Superb dosud nebyl na trhu, a tak pro zákazníka, který chtěl mít vůz domácí značky a zároveň dobře vybavený a vypadající automobil nebyla v podstatě jiná volba. Nejezdí jich mnoho, poznávacím znamením je světlé kožené čalounění interiéru, maximální výbava a vrcholné motorizace tehdejší nabídky. Otec Škodovku koupil jako novou s výraznou slevou.
Výbava zahrnuje opravdu téměř vše z tehdejší nabídky kromě stabilizačního systému ESP, který si původní zájemce, který si auto nechal sestavit a pak kvůli insolvenci odmítl, nepřál. V zimě je příjemné zejména vyhřívání sedadel, samozřejmostí je automatická klimatizace, kompletní elektrické ovládání oken včetně vyhříváni zpětných zrcátek, xenonové světlomety s regulací sklonu, CD changer na 6 disků, 16 palcová litá kola atd.. Co mi naopak chybí, je vyhřívání předního skla (na které jsem si rychle zvykl u svého předchozího auta, Fordu Focus). Motor TDI má nízké odpadní teplo, a tak v kombinaci s nepříliš velkým průduchem v horní části palubní desky bývá v zimě někdy problém rychle odmrazit čelní sklo. Světlé čalounění není z nejpraktičtějších, ovšem když vyměníte originální světlé koberečky za tmavé nebo ty gumové, stačí už jen dávat pozor na čistotu obuvi a interiér udržíte bez problémů čistý a pohledný po dlouhou dobu. Praktická je dělící síť mezi zadními sedadly a kufrem (který má dělené dno) a loketní opěrka, díky které si na delších cestách odpočine pravá ruka. Broušená kůže v nejnamáhanějších partiích předních sedadel už žmolkovatí, ale není prodřená ani ošklivá. Sedadla jsou „po německu“ tvrdší, takže po přesednutí z nějakého měkkého „Francouze“ si na ně budete muset zvykat. Dobré boční vedení a dostatečná variabilita v nastavování poloh pro posaz je u VW koncernu samozřejmostí. Daní za malý rozvor je tolik kritizované místo na zadních sedadlech. Moje Octavie má už „vydlabaná“ záda předních sedadel, a tak v kombinaci se světlým interiérem vypadá prostorněji, ovšem žádný zázrak to opravdu není, zejména když opět vzpomenu svůj bývalý Ford. Ale dceři jsou teprve dva roky, takže mě - ani ji, sedící vzadu tento nedostatek až tolik netrápí. Palubní deska designově zaostává za Golfem nebo i Toledem, ale škaredá není a kromě absence odkládací plochy ve vrchní části k ní nemám větší výhrady.
Dílenské zpracování mi přijde jako velmi dobré, po 170 000 km si při přejezdu nerovností v interiéru občas něco vrzne, ale nic nedrnčí a slícování plastů je kromě jedné části středového tunelu příkladné. Ergonomicky mi nevyhovuje panel klimatizace, který je umístěn před řadící pákou, tedy uplně dole na středovém panelu.Malá tlačítka vyžadují vaši drahocennou pozornost, kterou byste měl věnovat provozu před sebou. Nehezky vypadající, ale praktická je schránka pod autorádiem. Škoda se celkovou úrovní zpracování nachází podle mého názoru před stejně starými Seaty, až na úrovni VW (Mám na mysli Octavie od modelového roku 2000) Detailům samozřejmě není věnována taková pozornost, ale je to pochopitelné v rámci politiky koncernu.

Motor, spotřeba, převodovka
Turbodiesel 1.9 TDI 81 kW je motoristům v české kotlině dostatečně znám a nejen na tomto serveru o něm bylo už mnoho řádek napsáno. Podle mého názoru je to pro Octavii optimální motorizace kombinující vynikající spotřebu, odolnost a bezproblémovost. Doposud jsem ani já a předtím ani otec neřešil problém s obligátně selhávající váhou vzduchu ani s turbodmychadlem. Motor kolem hranice 2000 otáček silně zatahuje a zrychlování je znatelné a efektivní do cca 4000 otáček za minutu. Pro pohodové cestování se stačí držet mezi 1500 - 2500 ot., pro dynamickou jízdu od 2500 do 3500 ot./min. V konkurenci dnešních moderních motorů samozřejmě zaostává kulturou chodu, má značnější turboefekt a menší spektrum využitelných otáček, na druhou stranu není tak choulostivý na kvalitu paliva a jeho vstřikovací zařízení patří k velmi odolným. Snažím se k motoru chovat dobře, takže ho po startu pozvolně zahřívám zdrženlivější jízdou a po dlouhé dynamické jízdě samozřejmě dochlazuji turbo. Hlučný je motor opravdu jen v zimě po ranním startu, slyšet v rychlostech nad 60 km/hod. už téměř není, i díky dodatečnému odhlučnění motorového prostoru, do kterého otec už krátce po koupi investoval. Spotřeba je také dalším pozitivem tohoto Tdíčka. Dlouhodobá se ustálila na 5.2 litru nafty na 100 kilometrů, meziměsto za 4.6, město podle hustoty provozu, ale nikdy nepřesáhla sedm litrů. Dálniční maxima rozhodně nevyhledávám, nejvíc jezdím během předjíždění - do 150 km/h.
Řazení je přesné s krátkými drahami, hlavice řadící páky se dobře drží a potažena kůží je příjemnější na dotyk než obyčejný plast sériových verzí. Myslím, že motor by snesl šestistupňovou převodovku, která by mu určitě slušela.

Podvozek, řízení, jízda
Kvalita jízdy Octavie je definována povahou platformy 4. generace Golfu. Tuhá zadní náprava a velké převisy karoserie, které jsou poplatné užitné hodnotě vozidla (především obrovskému kufru) negativně ovlivňují kvalitu jízdy. Tyto nedostatky u mého vozu částečně kompenzují nízkoprofilové pneumatiky na 16 palcových kolech, nicméně litinový turbodiesel dokáže s tímto podvozkem řádně „cvičit“. Pérování je nastaveno komfortněji, světlá výška je poměrně nízká a tak se při prudkém brzdění příď pod vahou motoru značně „boří“ do vozovky, pozor tedy na razantní jízdu po nekvalitních cestách. Přes měkčí pérování je poměrně citlivá na přejezdy příčných nerovností - zkrátka podvozek je slabším místem první generace Octavie.
Řízení není moc komunikativní a kolem středové polohy poněkud mrtvé, takže jste trochu odtaženi od toho, co se děje mezi koly a silnicí. V zatáčkovité okresce se brzy dostanete na limit podvozku, umocněný nedotáčivostí a těžkým motorem vpředu před nápravou. Tento nedostatek (resp. koncepce rozložení hmotnosti) se ovšem mění v pozitivum při jízdě na dálnici nebo po silnici I. třídy, kdy jedete téměř stále rovně - což je jeden z nejčastějších způsobů, jakým já využívám své auto.
Takto nedotáčivé auto v kombinaci s velkým točivým momentem samozřejmě rychle opotřebovává přední pneumatiky – bravurisky šly dolů jen o něco dříve než původní dunlopy, takže dle mé zkušenosti nemá smysl kupovat dražší pneumatiky, i když je budete po zimě poctivě stěhovat na zadní nápravu a o rok později zase dopředu.
Octavie má ASR které je dobré kvůli trakci v zimě na zasněžených upravených vozovkách, ale v hlubším sněhu je lepší ho vypnout.

Porovnání
Díky tomu, že jsem byl majitelem první generace Focusu, který je mnohými považován za etalon nižší střední třídy přelomu tisíciletí, se nabízí zajímavé srovnání, které mám možnost učinit. Motoricky auta srovnávat nebudu, protože jsem jezdil s benzinovou 1.6 Zetec. Podvozek Focusu je o třídu lepší a snese neskutečné věci, navíc auto skvěle komunikuje a vy téměř vždy víte co se děje pod předními koly. Je prostornější a pro někoho designově zdařilejší, což je ovšem už hodnocení subjektivní. Ovšem dojem z celkového zpracování, ergonomie a kvality auta je podle mě jednoznačně ve prospěch Škody, počínaje zvukem zavíraných dveří, přes kvalitu interiéru, motoru a detailů. Statistiky TUV favorizují Ford, ale mé zkušenosti se závadami byly přesně opačné. U Fordu mi přes jeho proklamovanou spolehlivost odešlo v krátké době vodní čerpadlo, těsnění pod hlavou válců, stabilizátor vpředu, atd. a když jsem ho prodával, byl po 110 000 km daleko víc „rozhrkaný“ než je Škoda nyní (170 000 km). Celkově Octavie působí daleko robustněji, i když takový rozdíl v autech být nemůže, jak ilustrují výsledky nárazových testů NCAP. Je prostě celkově lépe postavena, i přes zastaralejší techniku např. zadní nápravy.

Poruchy
Při 15 000 - v zimě špatné starty, TDI chvíli běželo na tři válce, opraveno výměnou žhavící svíčky.
30 000 - nedovírá střešní okno, respektive senzor něco špatně vyhodnocuje a okno se nechce třeba na třikrát zavřít, opraveno servisem.
45 000 - při startu studeného motoru se objevuje po 20 vteřinách bílý kouř, řešeno ve třech servisech od místního přes krajský nakonec se zástupcem závodu Škoda. Prý je to krátkými pojezdy a následnou kondenzací par ve výfukovém potrubí, ale mám pocit že potichu vyměnili turbo a lambda sondu, protože od té doby při stejném způsobu denního používaní (min. trasa na jedno nastartování 30 km) nic podobného nenastalo.
60 000 - nejde zadní ostřikovač, hluk v zadním sloupku – problém v uchycení zadního pásu, opraveno
125 000 - výměna předních tlumičů a pružin, ochraný nátěr spodku vozu, nefunkční blikač vpravo
150 000 – zatuhl mechanismus stěračů, výměna dílu, zaseknuté vyklápění popelníku
165 000 – na pátých dveřích v rozích, kde se setkává s lištou nad SPZ se trochu odloupl lak, bude řešit servis zvětšenou spárou mezi oběma díly a přelakováním. Způsobeno razantnějším zavíráním dveří, kterým se oba díly „pošlou“ proti sobě.
Jinak pravidelný servis po 15 000 kilometrech, výměny oleje, filtrů a brzdového obložení. Nyní mě čekají rozvody ve 180 000 km.

Zhodnocení
Octavie spolehlivě sloužila jak mému otci, tak slouží teď i mě. Jako Čecha mě těší, že s pomocí německé automobilky se Škodě povedlo postavit zdařilé a konkurenceschopné auto a trochu nerozumím některým negativním výplodům, kterých se mu v různých diskusích dostává. Měl jsem Ford, který byl řidičsky přitažlivější a zábavnější, ale jako otci mladé rodiny mi více vyhovuje robustní, solidní a kvalitnější Octavie. Pro mě to byla výhodná koupě, vždyť komu se podaří sehnat tak žádoucí a zachovalý vůz s prověřenou minulostí, i když samozřejmě přiznávám, že mé řidičské preference patří např. Alfě Romeo nebo BMW. Přesto Škodě patří mé uznání a fandím jí do budoucna, aby stavěla stále tak kvalitní auta na která budeme moci být hrdí.

 

Klady Zápory
spolehlivost  málo místa vzadu 
spotřeba  zájem zlodějů 
praktické využití  slabší podvozek 
   
   


Autor: Radim (26)

Článek byl publikován s laskavým svolením serveru www.tipcars.com a jeho autora.