Registrace do OCRegistrace do OC PřihlášeníPřihlášení

ÚSPORNÁ JÍZDA DÍL Č.2 : Hustění pneumatik

Opět vás vítám při čtení dalšího dílu seriálu o bezpečné a hospodárné jízdě, který vzniká ve spolupráci OctaviaClub.cz a www.jezdim-usporne.cz. V minulém díle jsme v rychlosti zkontrolovali auto a zaměřili se na dva další faktory – mít na zřeteli váhu vozu, resp. váhu nepotřebných věcí převážených v autě, a trochu obšírněji jsme se zabývali problematikou pneumatik, vč. krátké exkurze do oblasti teorie z kurzů bezpečné jízdy – při vysvětlení Kammovy adhezní kružnice.

Kolem pneumatik se bude točit i náš dnešní díl. Konkrétně se podíváme na doporučené hustění pneu, a faktů, které využijeme pro hospodárnou jízdu.
vicko nadrze - tabulka husteni pneu

Kontrolu stavu pneumatik bychom neměli podceňovat; protože nás pouze tyto kousky „gumy“ drží na silnici. Proč tomu tak je, jsme si popsali a vysvětlili v minulém dílu. Neméně důležitá je kontrola nahuštění pneumatik na správný, zpravidla výrobcem doporučený tlak. Přitom je potřeba mít na paměti jednu věc – správným nahuštěním pneumatik je možné dosáhnout úspory až 2l/100km! A to vše takřka zadarmo – stačí si jen zautomatizovat pravidelnou kontrolu tlaku, např. jednou za tři čerpání, nejdéle však jedenkrát za měsíc. Nyní vyvstávají dvě otázky: kde a jak měřit, a na kolik pneumatiky „foukat“.

Ad měřidla: na trhu existuje velké množství měřidel. Od starších mechanických, až po moderní digitální přístroje. Digitální vám umožňuje mnohem větší variabilitu – téměř všechny modely mají funkci uložení požadovaných hodnot zvlášť pro přední a zadní nápravu. Akustický signál vám pak během pár vteřin prozradí, zda je v pneumatice požadovaný tlak. Mechanická měřidla jsou vinou otřesů vznikajících při převážení ve voze dosti nepřesná.
meridlo tlaku pneu

Stejná situace nastává u měřidel a nahušťovacích stojanů volně dostupných na čerpacích stanicích. Na začátku se vyplatí se podívat po okolí, kde jsou digitální sloupy volně přístupné. Vůbec nejhorší, resp. nejnepřesnější jsou přenosné hustící „bandasky“, které mají uvnitř malý zásobník tlakového vzduchu. U nich navíc dochází k další věci – jakmile potřebujete pneumatiky nahustit nad 3,2 – 3,5 barů, máte smůlu…

Tím se plynule dostáváme k druhému bodu – správnému hustění pneumatik.

Vždy foukejte pneumatiky na hodnoty maximálního zatížení a přidejte navíc 0,2 barů. A to hned ze dvou důvodů:
1) se tím vykompenzuje nepřesnost většiny manometrů a vzduchových stanic u čerpacích stanic
2) se tím zlepší vlastnosti potřebné k plachtění vozu. Plné zatížení volíme i z toho důvodu, že nemusíme řešit případné naložení vozidla. Při prázdném autu sice dojde k mírnému poklesu jízdního komfortu, ale vše je v toleranci „přeživšího“.

Např. rozdíl mezi tlaky 2,1/2,3 a 2,5/3,0 u pneumatik v rozměru 225/45R17 (testováno na Octavii II kombi 1,9TDi) byl 0,5l/100km. V případě použití pneumatik o rozměru 195/65 R15 a menšího rozdílu tlaků (2,1/2,3 a 2,3/2,7) byl rozdíl obdobný. Ale nedá se paušálně říct přesně, že na vyšší tlaky v pneumatikách auto pojede lépe; příkladem mohou být např. pneu Continental SportContact2 v rozměru 225/40 R18 testované na Octavii III liftback 2,0TDI. Při tlacích 2,5/2,5 se auto chová celkově mnohem lépe a má lepší plachtící vlastnosti, než při nafoukání na maximální zatížení 2,5/3,2. Proto je třeba zohlednit opět dva faktory.

Prvním faktorem je určení, zda se jedná tzv. o měkčí gumu (právě zmiňované Continental SportContact), anebo o tvrdší směs; podle toho zvolit i huštění. U pneu s tvrdší bočnicí (např. Bridgestone Turanza ER300) je možné jít opravdu až na hodnoty maximálního zatížení a klidně přidat i 0,2barů navrch. Měkčí pneu je lepší hustit jakousi střední cestou, předek klidně hodnotou z maximálního zatížení, zadní nápravu pak zhruba z 85% maximálního zatížení. Navíc každý výrobce pneumatik disponuje vlastním přehledem pro konkrétní vozidla, proto je možné se případně obrátit i na zastoupení konkrétních značek pneumatik na trhu.

Druhým faktorem, který je dobré zohlednit je povaha provozu. Pokud pravidelně jezdíte dlouhé trasy či po kvalitních površích, pak se opravdu nebojte jít až na samý vrchol udávaných tlaků huštění pneumatik automobilkou a přidejte zmiňovaných 0,2-0,3barů. Pokud však většinu času jezdíte po městě a navíc s dlažebními kostkami, pak nemá smysl mít zcela tvrdé pneumatiky – zbytečně totiž přenášíte zátěž na další komponenty podvozku, což je značně kontraproduktivní.
pneumatika

Sami vidíte, že se nedá přesně říct a definovat přesné hodnoty tlaků pro dané pneumatiky. Ke všemu se člověk musí dostat metodami pokus-omyl. Ze svých zkušeností mohu říct, že např. po Praze se dá s tvrdšími pneumatikami (zkoušeny Bridgestone Turanza ER300 v rozměrech 205/45 R16 (na fotce) i 225/45 R17 a Continental EcoContact 195/65 R15) jezdit s „plným zatížením“. Naopak pak měkčí směsi (opět vyzkoušeny dva druhy: Continental SportContact5 225/45 R17 a Continental SportContact2 225/40 R18) bylo vhodnější jezdit na tlacích 2,5/2,8, resp. 2,5/2,6.

Vysokých tlaků u pneumatik není třeba se obávat; pokud je pneumatika v dobré kondici, tj. není stará či zpuchřelá a nemá ani různé boule, pak nehrozí žádné akutní nebezpečí exploze pneumatiky. Na boku pneumatiky je také vždy uveden maximální přípustný tlak (max presure), který pneumatika musí v normálním provozu a až do určitých provozních teplot vydržet, např. 400 psi. K poškození pneumatiky dochází až při tlacích, které jsou zpravidla 2,5-3 násobně vyšší, než právě údaj uvedený na bočnici. De facto se tak dostáváme do oblasti 8-12barů... ale netřeba to, prosím, zkoušet – úrazy jsou dosti ošklivé a zpravidla i velmi vážné! :(

V případě starších pneumatik bych osobně nepoužíval kousky starší 8ti let u letních, a 5ti let u zimních pneumatik. Ztráta, poškození či viditelné stárnutí dezénu u letních pneumatik není nikterak velká, ale jde o to, že vlivem času ztrácí materiál pneumatiky nejen své pružné vlastnosti, ale zároveň i zcela jinak odvádí teplo. Tím se může pneumatika nebezpečně zahřát a např. při jízdě po dálnici a následnému vjetí do kaluže či na mokrý povrch dochází k nebezpečným pnutím ve struktuře pneu, které již starý a zpuchřelý materiál není schopen vykrýt a dojde k poškození. A honit po dálnici auto s defektem je docela slušný mazec… :(

Pokud se budeme bavit o tvaru dezénu, pak jsou veškeré pneumatiky s nízkým valivým odporem (obr. níže vlevo) vybaveny větším podílem podélných drážek ve směru valení pneumatiky. Tento druh pneumatik má na mokrém povrchu dobré vedení přímé stopy, ale v přenosem bočních sil je to již o něco horší – absence dostatečného počtu příčných lamel znamená, že se voda drží zejména v oblasti středu běhounu a při velkém množství vody na vozovce se tak drážky pneumatiky „zcela zaplní“ a de facto se pohybujeme na plné pneumatice bez vzorku.

Naopak pneumatiky pro sportovní jízdu (měkčí směsi; obr. vpravo) jsou členitější a obsahují i větší počet příčných drážek a na bocích běhounu pak mají také zřetelné „šupiny“. Ty se dostávají ke slovu ve chvíli extrémních bočních zatížení pneumatik, a pak i za deště, kdy mají funkci rychlého odvodu vody mimo pneumatiku, a tím zlepšují jízdní vlastnosti v těchto podmínkách.
eco pneu sport pneu

Ovšem pozor; plně nahuštěným pneumatikám je třeba lehce uzpůsobit i styl jízdy! Vozidlo, které do té doby bylo plně nedotáčivé, může už jen zvýšením tlaku v pneumatikách změnit kompletně své vlastnosti a stát se i přetáčivým vozem (POZOR, bavíme se o extrémních a zpravidla i krizových situacích!). Nejvíce se to však projeví v kombinaci se zvýšenou rychlostí, neboť se nahuštěním pneumatik na plné zatížení dostáváme do situace, kdy záměrně zmenšujeme styčnou plochu s vozovkou, abychom redukovali odpory valení. Proto je třeba provozu věnovat zvýšenou pozornost, a to zejména za deště či jiných zhoršených situacích sjízdnosti. Vše se dá ale korigovat správně zvolenou jízdní stopou a stylem řízení, kdy platí zásada – točit jen tolik, kolik je třeba, ale hlavně začít točit včas.

V dalším článku se pak už konečně podíváme do provozu! Přeji vše dobré a těším se na věcnou diskuzi s vámi na fóru.

Autor : Honza Bezděka - honza9007

DISKUZE ZDE >>>>>

jezdim-usporne.cz