Dvě pódiová umístění posádek OctaviaClubu nám po roce opět udělala radost.
35. ročník soutěže ŠKODA Economy Run se uskutečnil v sobotu 24.9.2016. Pořadatelem soutěže byly jako již tradičně ŠKODA Auto a.s. a ÚAMK Automotoklub Škoda Mladá Boleslav. Zázemí poskytlo ŠKODA Service Training Centre v Kosmonosích a o technickou stránku soutěže se starali mechanici ze Servisních služeb ŠKODA Auto. Sledování vozidel, dodržování trati a pravidel silničního provozu pomocí GPS zajišťoval ONI system.
Na letošní trati proběhlo tiché drama o celkového vítěze – vítězná posádka Jan Horníček – Věra Horníčková se svojí Škoda Citigo (1.0 MPI, 44kW) dosáhla spotřeby 3 l/100km, stejně jako posádka na druhém místě Jiří Honzejk – Jitka Honzejkována voze Škoda Citigo (1.0 MPI, 55kW). O vítězi rozhodlo po šestihodinovém zápase o každou kapku benzínu až vyšší průměrná rychlost vítězné posádky o 0,3 km/h – tedy o dvě minuty rychlejší průjezd trat dlouhé 323 km. Citigo s vyšším výkonem má i vyšší normovanou průměrnou spotřebu a tak si v hodnocení své třídy – B1000 své umístění obě posádky vyměnily.
Na třetím místě se umístila posádka Marek Tomíšek – David Kazda v Octavii 1 Combi s celkovou spotřebou nafty 2,7 l/100km. Spalováním nafty vzniká více oxidu uhličitého a nepodařilo se jim snížit průměrnou hodnotu emisí CO2 pod hodnotu 70g/km tak, jako oběma posádkam s benzínovými Citigo. Spotřebou nafty pod 3 l/100km se mohou pyšnit i posádky na čtvrtém a pátém místě – Hykeš-Hykešová a Najman-Ondráček.
Celá třicítka soutěžících dosáhla průměrné hodnoty emisí CO2 pod 100g/km, což pro naftové motory znamená spotřebu pod 3,7l/100km a pro benzínové pod 4,2l/100km. S výjimkou dvou posádek dosáhli všichni soutěžící spotřeby pod 5 l/100km a s výjimkou jediné všichni dosáhli nižší spotřeby než je oficiálně uvedeno v technickém průkaze jejich vozu.
Nelze zapomenout ani na zástupce handicapovaných motoristů, posádku Liška-Bednář, která s novou Fabií 3 upravenou na ruční řízení dosáhla spotřeby 4,4l/100km a umístila se na 35 místě v celkovém pořadí.
Trasa byla letos velmi zajímavá, i když druhou polovinu trasy vedenou vesnicemi, které od sebe byly vzdálené třeba půl kilometru, jsme protrpěli. Projeli jsme kolem Kutné Hory, obkoužili Hradec, projeli Jaroměř a Trutnov. První etapa skončila tradičně ve Vrchlabí, kde jsme si v závodě Škody odpočinuli a posilnili se tradiční svíčkovou nebo řízkem s bramborovým salátem.
Redakce OctaviaClubu se postavila na start s Octaviemi 1.0 TSI 85 kW.
Vojta jel s liftbackem, který nehýřil výbavou a tak byl o něco lehčí než Vittorio s combíkem, který měl ve výbavě elektrické sedačky, panoramu, dvojitou podlahu apod. V malém TP jsme našli rozdíl hmotností 50 kg, což se nám ovšem moc nezdálo. Předpokládáme tedy, že to je hmotnost nějakého základního modelu. Příště si novinářský vybavený vůz odpustíme :))
Další clubovou posádkou byli bráchové Pawouk01 a stanmar, kteří se zúčastňují již tradičně. Nováčky pak byli Lubo a Stano ze Slovenska, kteří však vyměnili Octavii za Fabii II.
Dojmy posádky Vittorio + Míša v Octavii 3 Combi:
Motor versus hmotnost byla věc, kterou jsmě řešili po celou dobu cesty. Ohledně motoru, a vůbec celou recenzi této Octavie, vám přineseme ve speciálním článku, ale už těď můžeme prozradit, že jsme trochu bojovali se zmiňovanou hmotností vozu, především ve stoupáních a na rovinkách, kde jsme chtěli nahnat ztráty z kopců. Auto díky hmotnosti docela dobře plachtilo, brzdily ho však i 17 palcové ráfky na pneumatikách Dunlop SP Sport o šíři 225 mm. I ty hrály významnou roli v rozdílu spotřeby oproti liftbacku na 16-kách. Vždy jezdíme s vypnutými všemi spotřebiči včetně topení a tak nám kožené sedačky komfortu nepřidali. Slunečné počasí a 2 osoby dokážou solidně v autě zatopit 🙂
Menším problémem také bylo, že Vittorio jezdí posledních nejméně 10 let jen v naftových Octaviích a tak se za dva dny snažil přeorientovat na styl jízdy s benzínem, který má ještě ke všemu objem 999 cm3. Tímto motorem se moc brzdit nedá a tak je potřeba dávat opravdu nižší rychlost, pokud to chcete zkoušet. Nězřídka jsme tak museli před obcí zařadit dvojku, abychom nemuseli na brzdy. Nakonec se nám podařilo dojet s jednou z nejvyšších rychlostí v celém startovním poli a palubní počítač nám po cca 325 km ukazoval spotřebu 3,8 l/100 km. Výsledné měření diagnostikou však ukázalo 4,0 l a zavládlo zklamání. Cíl by dostat se pod 4,0 l a co nejvíce se přiblížit 3,5 l.
Dojmy posádky Vojta + Míša v Octavii 3 Liftback:
Celý Economy Run pro nás začal sháněním vozu, nakonec se nám díky Autosalonu Klokočka povedlo sehnat druhou Octavii 1,0 TSI. V pátek kolem 17.hodiny vyzvedáváme vůz, hraje nám do karet jeho skromnější výbava a tím pádem nízká hmotnost. Pozitivní jsou také 16” palcová kola s pneu 205/55 R16 Michelin Energy Saver, na které jsme již slyšeli co se týče spotřeby pozitivní reference. A teď ta horší stránka věci, vůz měl zcela plnou nádrž. To bývá při zápůjčkách vozů samozřejmostí. Pro nás ale komplikace, auta na startu Economy Runu musí mít půlku nádrže nebo o trochu méně. Jelikož jsme měli v pátek od 19 hodin v Boleslavi briefing před závodem, nebylo moc času palivo vyjezdit. V Boleslavi jsme skončili zhruba ve 22 hodin a auto mělo pořád plnou nádrž. Říkali jsme si ok, dáme cestu do Liberce, párkrát nahoru a dolu přes Ještěd a je hotovo… Ani prd! Při příjezdu do Liberce se ručička palivoměru pohnula o první dílek. Cesta přes Ještěd nahoru a dolu něco málo ubrala, ale usoudili jsme, že to bude na dlouho. Vyrazili jsme proto neekonomickou cestou zpět do Prahy. Po příjezdu už jsme měli něco málo pod 3/4 nádrže, a bylo zhruba 0:45 hodin sobota ráno. Potřebujeme pořád spálit ještě minimálně 10 litrů paliva, vyrážíme proto směr Hradec Králové. Cestou už ručička klesá trochu rychleji, ve 2:20 ráno jsme konečně zhruba na polovině nádrže a zpátky v Praze. Budík nastavujeme na 5:45, to bude noc…
Sobota ráno – vstávání nic moc, ale vyrážíme plní očekávání do Boleslavi. Normovanou spotřebu máme 4,5 l/100km, dáváme si vysoký cíl dojet za méně než 3,5 litru, rádi bychom vykousli třeba 3.místo v kategorii benzínů do 1000 ccm. Je to vysoký cíl, protože v této kategorii jsou samá Citiga s váhou kolem 850 kg. Naše Octavia má 1225 kg. Přijíždíme do Boleslavi, jdeme pro startovní čísla a vyrážíme na technickou přejímku. Naše auto je téměř nové, najeto má kolem 2 tisíc kilometrů, takže přejímka probíhá hladce. Před startem jdeme ještě s navigátorkou Míšou ladit itinerář. Všechno připraveno posouváme se na start. V 9:58 je odstartováno, míříme přes Průmyslovou ulici skrz Kosmonosy na D10. Následně sjíždíme na Nymburk a snažíme se co nejvíce plachtit. Zprvu máme spotřebu kolem 4l/100km… Víme, že to auto má na víc, těsně před Nymburkem už klesáme na 3,5 litru. U Kolína se dokonce dostáváme na 3,3l/100km! Začínáme být z toho auta nadšení, řadíme při 2000 tis. otáček. 1-2-3-4 a pak rovnou 6. Ke konci první etapy už vidíme v dáli parkoviště u Vrchlabí, je to mírně z kopce a Míša coby zkušený navigátor už radí vypnout motor. V protisměru nic nejede a tak vypínám. Zhruba 600 metrů už jedeme bez motoru rovnou do cíle 1.etapy. Výsledek 3,4l/100km.
Posilněni tradičním řízkem a svíčkovou vyrážíme z Vrchlabských kopců zpět do Boleslavi ovšem přes Semily, Kopidlo a Turnov. Těšíme se jak z kopců něco ušetříme a srazíme spotřebu ještě níž. Bohužel profil trati a časté vesnice nám to nedovolují. Pořád musíme brzdit na 50 km/h a mezi vesnicemi je vždy maximálně 2 kilometry odstup, takže nemá smysl se rozjíždět na 90km/h. Naštěstí máme časovou rezervu z první etapy a tak stíháme časový limit akorát.
Letošní trasa byla také unikátní v tom, že jsme po cestě přejížděli asi 6 železničních přejezdů, bez světelné signalizace, ale se značkou STOP. Opravdové zastavení na značce se kontroluje přes GPS modul, který dostanete do auta. Do cíle se nám tak už nepodařilo spotřebu srazit a přijíždíme za 3,4 l/100km podle palubního počítače. Při přeměření diagnostikou je to výsledek 3,5 l/100km, takže máme opravdovou radost. V kategorii benzínu do 1 litru to vyšlo na bramborovou medaili, ale mezi samými Citigy a z to je myslím super výsledek. Co je ještě cennější je 2.místo v kategorii média. Naše posádka děkuje především organizátorům a partnerům soutěže, závod byl opět skvěle připraven.
O autě samotném se rozepíšeme v recenzi, vracet se nám ho nechtělo…
Dojmy posádky Pawouk01 + stanmar v Octavii 2 FL Liftback
Na zahájení letošní soutěže o nejlepší spotřebu Economy Run jsme dorazili celkem brzy a ačkoliv jsme si mysleli, že bychom mohli mít nějaké vyšší startovní číslo, na trať jsme nakonec vyrazili se čtyřkou. Po obdržení itineráře jsme si s bratrem povzdechli, že ani letos nás neminou kopcovité pasáže trati. Co by to taky bylo za soutěž, kdyby byla pouze na rovinatých cestách. Start jsme měli určen v 9:06 hod. a tak jsme ještě stihli propočítat trasu první části do Vrchlabí. Taktéž jsme to ještě konzultovali s dalšími startujícími osádkami – letos jsme měli docela slušné zastoupení z OC – bratři vittorio a chjetjov (každý samostatná posádka), kolegové ze Slovenska lubinob + seib, já s bratrem Pawoukem a White-line. Ten startoval hned jako první.
I když jsem si říkal, že si dám letos jako navigátor hodně pozor na nějaké škobrtnutí, kousek za startem jsem nás stejně poslal mimo vytyčenou trať. Naštěstí jsme to téměř okamžitě zaregistrovali a podařilo se nám najet na správný směr. Ovšem časově nám přibyly 2 minuty. To se sice zdá jako nicotná doba, ovšem při takové akci je nutno mít co nejvíce času, aby bylo možno jet pomaleji. Na oba úseky s celkovou délkou 323,3 km je dán celkový čas 370 minut a minimální vypočítaná průměrná rychlost, se kterou by se měla celá trasa projet je 52,43 km/h. Dali jsme si rezervu na tachometrových 55km/h. Skutečně se nám dařilo dodržet jízdní dobu, ovšem díky několika semaforům u oprav silnice před Vrchlabím, jsme vypočítaný náskok oproti plánu ztratili a dokonce jsme jízdní dobu překročili. Po první etapě se na palubním počítači skvěla průměrná spotřeba 4,4 l.
Po klasickém obědě (řízek, nebo svíčková) ve výrobním závodě Škoda ve Vrchlabí jsme pohovořili s ostatními osádkami, jak na tom jsou. Opět se musela propočítat jízdní doba do cíle v Kosmonosech – nám na to vyšlo přesně maximálních 2,5 hod. na úsek dlouhý 127,9 km. Tedy opět plánována průměrná rychlost jako v první etapě. Vzhledem k vytyčené trase a průjezdu mnoha obcí, bylo docela náročné rychlostní průměr udržet a dojezd do cíle byl jen 2 minuty před vypršením časového limitu. Za druhý úsek nám palubní počítač ukazoval průměr 4,5 l. A celkově průměr 4,4 l / 100 km.
Skutečný průměr po dojezdu byl ovšem 4,7 l. Každopádně při naší třetí účasti na tomto podniku to stačilo na krásné třetí místo. Podotýkám, že se nás ta trojka opravdu drží ve všech směrech – i v minulých dvou ročnících jsme se totiž umístili pokaždé na třetí pozici.
Myslím, že to byl fajn strávený den a to i díky hezkému počasí, navíc bronzová medaile k tomu. Každopádně musím vyzdvihnout i zbylé startující osádky – a to hlavně z OC. Kdo nikdy takovou soutěž nejel, tak ani netuší, jak je to náročné stále hlídat rychlost, spotřebu a čas. Takže úspěch je už jen to vůbec dorazit do cíle aniž by došlo k diskvalifikaci – každý rok je několik osádek právě z důvodu nedodržení časového limitu vyloučeno. A také bych chtěl pochválit navigátorky od Viktora a Vojty, neboť tímto svým výkonem v této soutěži popírají předsudek o tom, že ženy neumí pracovat s mapou a orientací v ní.
Napsat komentář