Přinášíme vám reportáž z Holandského srazu Men In Volkswagen, který se konal na začátku srpna a i OctaviaClub na něm měl své zastoupení!
Náš člen Chjetjov se rozhodl na začátku srpna spojit dovolenou s tuningovým srazem v Holandsku a cestou po západní Evropě. Klasickou dovolenkovou výbava jako plavky, ručník, peníze a nabitý foťák, doplnil hever, kufr autokosmetiky a pečlivě naplánovaná trasa.
V pátek 1.8. ráno ladíme navigaci na Berlín, kde plánujeme prohlídku města a nocleh. Asi tušítě, že Berlin není na nejkratší cestě do Holandska, ale na trase je ještě jedno zajímavé místo – Autostadt ve Wolfsburgu. Tomu se podrobněji budeme věnovat v dalším článku. Po jeho prohlídce už ladíme navigaci směr Amsterdam, kde máme rezervovaný další hotel zhruba 60 kilometrů od letiště Valkenburg. Tady se v neděli 3.8. konal jednodenní sraz vozů všech značek podporovaný například značkou Wheel Whores. Vše jde podle plánu a v sobotu 2.8. po obědě dorážíme do hotelu. První zádrhel však nastal s parkováním. Před hotelem bylo miniparkoviště beznadějně plné, z Google Maps jsme měli zjištěno, že druhé parkoviště je za hotelem. Ovšem netušili jsem, že cesta k němu vede skrz podzemní parkoviště do kterého jsme nezajeli. Vjezd do něj byl totiž příliš strmý. Paní na recepci to moc nechápala, když jsme ji začali vysvětlovat, že naše Oktávka je příliš LOW a do garáže nevjede. Všude okolo hotelu byl totiž zákaz parkování a tak jsme nevěděli kam s autem. 2 hodiny jsme viseli z okna a čekali kdy se uvolní místo před hotelem. Přitom se nám povedlo vyhodit z okna ovladač na TV. Jistě si dovedete představit výraz paní recepční, když jsem jí tuhle nemilou novinku sdělil… Všechny starosti ale smazal odjezd cizího auta z parkoviště a naše následné přeparkování.
Druhý den nemůžeme dospat a těšíme se na celodenní zážitek. Ráno jedeme na vytipovanou ruční myčku, kde potkáváme první snížený auta. Chlapi ukazují palec nahoru a já se dávám do snížení podvozku na maximum. Do Holadnska jsme totiž dojeli o 2 cm výš kvůli komfortu a menšímu stresu z retardérů. Po vyleštění celýho auta rychle odjíždíme na letiště. Nevýhodou je, že sraz je pouze jeden den a všichni přijíždí v 9:00. U vjezdu se díky tomu tvoří obrovské kolony. Po cca hodině jsme proskákali k bráně kde platíme 15 Eur. Skvělí organizátoři nás hned směřují na naše místo. Nestačíme se dívat vlevo, vpravo: viděl si toho Golfa vlevo? a co ten Passat támhle? A ty kola na tom Seatu?! Prostě klasika člověk neví kam koukat dřív… Po cca 2 hodinové procházce zjišťujeme, že už není vyčleněn hangár pro „top“ auta jako loni, ale všechno je všude. Bohužel nemáme šanci projít celý letiště a vidět všechno. Do toho už do nás pěkně pálí slunce, proto míříme na jídlo a jedno vychlazený do místních stánků. Systém je takový, že si nejdříve koupíte žetony a za ně pak jídlo nebo pití. Takže člověk nestojí jen jednu frontu na jídlo, ale ještě jednu na žetony. Kolem 4 hodiny odpoledne to vzdáváme a nabýváme pocitů, že budeme muset ještě hodně zamakat, abychom se místní úrovni vyrovnali. 🙂
Na zbytek odpoledne míříme k moři vykoupat se a udělat památeční fotky auta na pláži. Cestou potkáváme další účastníky, kteří troubí a zdraví nás. Další dny pak máme na programu prohlídku Amsterdamu a přes Beglii zpátky do jižního Německa. Po návštěvě Atomia, a mini Evropy v Bruselu se chystáme do zoologické zahrady 50 km od hlavního města s názvem Pairi Daiza. Především proto, že je zde jedna z několika málo černobílých pand, ano těch velkých co žerou pandy malé 🙂 Nicméně celá zoo je naprosto unikátní a právem vyhrála několikrát cenu nejlepší zoo Evropy, cestu sem, vám můžeme jedině doporučit! Počítejte ale s celým dnem, areál je obrovský a jenom u obyčejného slona strávíte klidně 15 minut. 27 Eur za vstupné se nebojte obětovat.
Cestou z Belgie do Rakouska nemůžete minout město Stuttgart proslulé automobilkou Porsche. Nezbývalo než omrknout Porsche muzem, to si ale podrobně představíme také v jednom z dalších článků a bude se na co těšit. Naším posledním místem v itineráři je proslulý Grossglockner, na kterém utrápil své brzdy nejeden řidič. Předpověd slibovala sněžení od 11 hodiny a tak jsme vyrazili hned ráno. Při výjezdu na samotný vrchol nás přivítaly rakouské ovce a stovky bobrů. Dáváme si klasickou Gulaschsuppe a pomalu sjíždíme dolů, ještě nás čeká zhruba 500 km. Jedeme podle navigace, prohlížíme fotky a libujeme si nad zážitky, který jsme za posledních 10 dní prožili. Když v tom se před náma hory uzavřely a jediná cesta vedla přes autovlak skrz Alpy. Na tom by nebylo nic špatnýho, pokud ale nemáte auto snížený o 10 cm a každý nájezd na cokoliv je pro vás překážkou 🙂 Rychle obhlížíme celý systém nájezdu a průjezdu skrt vagony. Všechno vypadá ok, jdeme do toho. Posádka nesmí být v autě, pro ni je vyhrazen běžný osobní vagon zcela vpředu. Za 17 Euro projedeme během 15 minut Alpy, okolo by nám to trvalo hodinu a najeli bysme zhruba 90 km navíc.
Za těch 10 dní jsme ujeli 3500 km s celkovým převýšením 3300 metrů nad mořem, spotřebovali 200 litrů nafty, vystřídali 5 hotelů a pořídili přes 500 fotek. Na závěr musím říct perfektní dovolená, příjemná změna po několika letech u moře!
Autor : chjetjov
BYLI JSTE I VY NA ZAJÍMAVÉM MÍSTĚ S VAŠÍ OCTÁVIÍ A MÁTE NÁLADU NAPSAT O TOM REPORTÁŽ S FOTKAMI? POŠLETE NÁM EMAIL A DOMLUVÍME SE. PRO AUTORY JSOU PŘIPRAVENÉ DROBNÉ DÁRKY !!!
Napsat komentář